O mně

Toto je můj příběh, jak to všechno začalo...

Cesta k panenkám

Můj příběh s panenkami začíná krátce po roce 1989. S kolegy z asociace výtvarníků vystavuji obrazy, většnou tempery na velká plátna, mám úspěchy, obrazy se líbí a já sbírám inspirace doma a na cestách. K nově otevřeným cestám do světa, hlavně Evropy, využívám krátkých autobusových výletů a navštěvuji galerie, muzea a výstavy umění v metropolích a turistických centrech. Německo, Rakousko, Itálie, Vatikán, Francie, Španělsko, Holandsko, Velká Británie, Lucembursko, Švýcarsko, Maroko a Řecko.

Vedle bohatých cestovatelských zážitků nacházím inspiraci pro svůj další vývoj. V Benátské galerii došlo k setkání s panenkami. Byla to výstava předních světových výtvarníků, panenky měly porcelánové části - hlavičku, ruce, nohy a látková tělíčka, opatřena pohyblivou kostrou. Byly instalovány v celé kompozici, která oslavovala Benátský karneval. Nádhera! Porcelán v obličejích panenek prokreslil každý detail, nádherně vymodelované prstíky rukou... vypadaly jako živé a mně bylo jasné, že toto setkání je osudové.

Jak jsem se učila

Následovalo hledání školy nebo výtvarníka, který mě naučí modelovat a tvořit takovou krásu. Podařilo se odjet na základní kurz do SRN a vyjednat stáž v karlovarské porcelánce.

Nezbývalo než se pustit do práce. Z kupónové privatizace vzešla pec, z původně zamýšlené chaty vznikl ateliér, v Karlových Varech stálá výstava mých prvních vlastnoručně modelovaných panenek. Úspěch a pozvání do televizních pořadů, do médií, rozhlasu, k uspořádání výstav od muzeí a majitelů galerií.

Jak jsem učila jiné

Přijímám první žáky do kurzu na výrobu panenky z porcelánu, vyrábím, vystavuji, sděluji a píšu knihu s názvem "Panenky, z dílny do galerie". Mám za sebou deset tvůrčích roků a cítím potřebu přinést alespoň krátkou informaci o české historii výroby panenek a podat podrobnou informaci o způsobu a zákonitostech výroby porcelánové krásy. Kniha vyšla v roce 2005.

K oslavě milénia vytvářím doslova houf andílků (cca 70 cm), kteří s námi oslavovali v kapli zámku Jemniště. Na základě laskavého pozvání paní hraběnky Petry Sternbegové moje výstava navštíví zámek Jemniště ještě dvakrát.

Zaměření se na restaurování

Od výroby panenek z porcelánu volně a čas od času přecházím k opravám a restaurování panenek a jejich segmentů, získávám zkušenosti a dovednosti a učím se. Odtud vede cesta k práci pro některá muzea u nás a v zahraničí, k restaurování množství objektů pro stálou expozici šlechtických hraček v zámku Hořovice, na objednávku národního památkového ústavu. Hračky a panenky byly svezeny z depozitářů NPÚ středočeského kraje. Expozice je přístupná veřejnosti dodnes.

Co dělám dnes?

Portfolio svých činností rozšiřuji o výuku v kurzech oprav panenek a restaurování. Při pohledu zpět vzpomenu na úspěchy v německých soutěžích pro výrobce a autory panenek. Moje účast byla vždy korunována medailí za 2. nebo 3. místo. V českých soutěžích byla moje práce oceněna několika zlatými medailemi a cenami.

Moje práce je můj život.

Reportáž z mé dílny

V květnu mě navštívil štáb z rádia Fénix a natočili se mnou rozhovor. Zde si jej můžete pustit a nahlédnout tak i do mé dílny.